Na Světový den cévní mozkové příhody, 29. října 2021, představil MC Gey svou novou osvětovou skladbu o mrtvici. Na ní jsme spolupracovali společně – jako Public Health Group jsme poskytli odbornou konzultaci. Proč se rozhodl MC Gey do spolupráce jít, jaké má s mozkovou mrtvicí zkušenosti a co si o ní myslí? Objevte zákulisí vzniku písně s příznačným názvem KOUTEK – právě povislý ústní koutek je jedním ze tří nejčastějších příznaků mrtvice.
Proč ses rozhodl spolupracovat na této písničce?
Protože mi to přijde jako důležité téma a týmu, se kterým jsem spolupracoval, věřím. Je to pro dobrou věc, tudíž jsem v tom neviděl žádnou překážku.
Vzpomínáš si na první dojmy/pocity, když jsi začal na písni pracovat? Co jsi tehdy věděl o cévní mozkové příhodě?
Pocity jsem měl smíšené, protože jsem z toho nechtěl udělat nějaký patos a zároveň jsem nechtěl, aby byla skladba až moc srandovní.
Sedl jsem si k tomu a měl jsem pár záchytných bodů, kterých jsem se držel. Nakonec jsem to napsal celkem rychle a s výsledkem jsem spokojený. O cévní příhodě jsem toho věděl už celkem dost, protože jsme zažily dva případy v rodině. Zajímal jsem se o to tedy už předtím.
Jak tato píseň, podle tebe, zapadá do tvojí další tvorby?
Napsal jsem to svým stylem, tudíž tam jsou dvojsmyslné slovní obraty a hrátky. Je tam příběh, vtip i sdělení. To se snažím ve své tvorbě dodržet. Zároveň to byla příjemná změna po mých předchozích projektech, kde jsem hodně pracoval s černým humorem a hraniční vulgaritou.
Jak vypadal proces vzniku této skladby?
Zakládám na vlastních zkušenostech a samozřejmě jsem si na internetu dohledal zásadní informace, abych v textu neudělal chyby, co se týče podrobností ohledně cévní příhody.
Zpíváš o svém dědovi – zakládá se text na tvé reálné zkušenosti? Můžeš nám ji přiblížit?
Děda prodělal infarkt a pak už na tom byl hůř a všechno se nabalovalo, postupně prodělal několik mrtviček během 5 let, kdy už postupně jen seděl v křesle a byl závislý na naší péči.
Manželky otec prodělal mrtvici taky, měl kompletně ochrnutou půlku těla a špatně mluvil. Hodně pak cvičil a bojoval. Teď už jen trochu kulhá a denně jezdí 30 km na kole.
Začal jsi po této zkušenosti něco dělat jinak, žít jinak?
Po příhodě s dědou jsem si řekl, že v životě nebudu kouřit. Vydržel jsem to dlouho, ale pak jsem začal. Uvědomuju si ale veškerá rizika. Myslím si, že největší hrozbou v dnešní době je stres. S tím taky bojuju.
Co ses díky spolupráci na této skladbě naučil ohledně mrtvice?
Že je to pravděpodobně věc, která mě zabije.
Je něco, co tě ohledně mrtvice překvapilo?
Nepřekvapilo. Vím o tom, že je velmi častá a mám z ní strach.
S mrtvicí se setká každý čtvrtý Čech. A zároveň třetina případů končí smrtí, druhá třetina trvalou invaliditou. Jen jedna třetina se vyléčí bez větších následků. Proč si myslíš, že to tak je?
Člověk si může myslet, že je mu jen špatně, nebo si neuvědomí příznaky a snaží se to třeba zaspat. V momentě, kdy si to uvědomí, už může být pozdě. Lidi nepočítají s tím, že se to může stát právě jim. Taky jsem si myslel, že je děda opilý, když mi volal.
Má tento song podle tebe potenciál být pro některé dostatečným impulsem pro změnu, např. životního stylu?
Minimálně má potenciál upozornit na příznaky a informovat lidi o těch nejzákladnějších věcech ohledně mrtvice. Třeba si pak budou trochu víc všímat okolí, nebo svých blízkých.
Jakou reakci má text písně vyvolat? Co by si z něj měli posluchači odnést?
Text by měl vyvolat to, že mrtvice je mezi námi a je třeba být na pozoru.
Co bys vzkázal posluchačům?
Važte si života, buďte ohleduplní, pozorní a snažte se žít alespoň trochu tak, abyste eliminovali rizika mrtvice. Těm, kteří mrtvici prodělali, přeju hodně síly, trpělivosti a chuti žít.
Osvětový videoklip najdete zde.
Klip vznikl díky podpoře z projektu Saste Roma. Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.
